Zdroj: Rock Planet (02/2009) - autor Martin "Klypso" Lipták
Šarm a lahkosť kompozície
Neboja sa riskovať, inšpirovať roznymi žánrami, no na druhú stranu si nemyslia, že by vytvárali niečo, čo tu ešte nebolo. Hrajú od srdca, spievajú zásadne česky, přičom samotný text podla nich tvorí polovičnú hodnotu dobrej pesničky. Takí sú CRUEL v zastúpení Marka Neckářa.
Na začiatok ťa poprosím predstaviť čitateľovi vašu kapelu – kto ste, čo ste, odkiaľ ste, aký hudobný žáner reprezentujete a prečo ste sa rozhodli práve preň?
Klasická pohádka na začátek - žily byly dvě spřízněné středočeské skupiny (CRUEL BARBARIAN a GUERNICA), které se však jednoho dne rozpadly. Z každé zůstal osiřelý zpívající kytarista, a než by spolu za ruku bloudili lesem a hledali světýlko, raději si k sobě našli basu a bubny a společně se dohodli, že jako CRUEL zkusí vytvářet techničtější muziku s vlastním názorem na věc. Progresivní metal s přesahy kamkoliv bude libo. A jak řekli, tak i udělali...
Pod hlavičkou Cruel máte na konte len jeden plnohodnotný album. Ako by si vlastnými slovami charakterizovať toto dielo?
Byla to první zkouška. Pro kapelu, pro domácí studio, ve kterém jsme 95% nahrávky realizovali. Výhody i nevýhody domácího nahrávání jsou zřejmé. Člověk ze sebe může dostat to nejlepší bez stresu a časového tlaku, na druhou stranu hrozí, že bude šlechtit a vylepšovat tak dlouho, až úplně ztratí kontakt s realitou a prostě to přeplácá. Nám se snad tohle povedlo ukočírovat, navíc výsledný mix a mastering jsme svěřili člověku mimo kapelu, čili i to hrálo velkou a pozitivní roli. Pokud jde o muziku, snažili jsme se nahrát nenudící písničky, které mohou zaujmout na první poslech, avšak neomrzí ani po několikátém.
CD vyšlo len na váš vlastný náklad. Je za tým nezáujem vydavateľstiev alebo si radšej riadite veci sami?
Já myslím, že to jde ruku v ruce. Pravda ale je, že jsme ohledně vydání „Ekvilibria“ ani nikoho nekontaktovali. Z minulých skupin víme, jak to chodí. Kapelu našeho postavení a stylu může vydat stejnak jen malinkatá firmička a ta nám nenabídne o mnoho lepší podmínky, než si dokážeme obstarat sami. A takhle mámě aspoň maximální přehled a můžeme nasadit i nízkou cenu.
„Ekvilibrium“ je čo do zdrojov inšpirácie viac ako pestrou záležitosťou. Čo teba osobne ženie ku kombinovaniu metalovej hudby so španielskými rytmami alebo temátikou ďalekého východu?
Asi jako všichni, kteří muziku nemusí dělat pro obživu, skládám to, co by se mi líbilo poslouchat od jiných. Navíc je dnešní scéna natolik přesycená, že má-li skupina alespoň trochu proniknout mezi posluchače a oslovit, musí buď vsadit na zapřísáhlé fanoušky toho kterého stylu a pak ovšem zůstat neměnná (to je ta jednodušší a slavnější cesta), nebo trochu víc zariskovat a mixovat a brát si z více žánrů. Volím tu druhou cestu, byť si samozřejmě ani náhodou nemyslím, že bychom snad vytvářeli něco, co tu ještě nebylo.
Na metalové pomery sú originálne aj spevy výlučne v českom jazyku. Prečo ste sa rozhodli vyhnúť anglickému klišé?
Sám jsi to řekl, je to klišé. Většina našich kapel za angličtinu a snahu o prosazení se mimo domovinu schovává jen bezradnost napsat slušný text. My jsme vždycky zpívali česky, text bereme jako polovinu hodnoty písničky, navíc anglická výslovnost spousty zpěváků a kapel varuje (smích).
Textami v domácom jazyku zrejme ukracujete samých seba o možnosť výraznejšieho prerazenia aj v zahraničí. Pravdepodobne ste teda realisti a nie je to vašou prioritou.
Tak samozřejmě jsme realisté, přece jen, už nám není dvacet (smích). Skutečně si myslíš, že by nás s angličtinou čekalo nějaké prosazení se venku? Ano, možná by nám nějaká malinkatá firmička vydala nahrávku třebas v Německu, ovšem jediný dopad by to mělo, že bychom pak pro naše domácí fanoušky museli ta CD od nich draze odkupovat a za draho prodávat. V horším případě by ta firmička jen podepsala smlouvu a nevydala nic, čímž bychom přišli o spoustu času, práce a materiálu. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Ne, ne, tudy opravdu nepůjdeme. Navíc, kde je psáno, že čeština nemůže být pro vydavatele (a klidně zahraničního) zajímavější, než angličtina?
Čo domáca scéna? Akú máš nediplomatickú mienku o jej kvalite i kvantitatívnom zastúpení?
Nediplomatickou? (smích) Je jasné, že kvantita značně převyšuje kvalitu, ale já si nedělám iluze, že je to někde jiné. A jako všude, najdou se i u nás spolky výjimečné, nebo alespoň zajímavé a s vlastním ksichtem. Pokud jsi tu otázku ale cílil speciálně na metalovou scénu, tam je situace přece jen ještě o kapánek horší... ale omlouvám se, nakonec je to hodně diplomatické (smích).
Vzhľadom nato, že v tunajších končinách rozhodne nie ste jediní, kto produkuje progresívny metal, v čom vidíš klady a možno aj indispozície Cruel oproti „konkurencií“?
Já jsem samozřejmě moc uvnitř, ale zdá se mi, že oproti ostatním máme dobrý zvuk, i když to není až tak naše zásluha (smích). Možná se míň ohlížíme k ikonám žánru. Na druhou stranu by nám zřejmě prospěl pořádný zpěvák, jenže názory na něj máme v kapele diametrálně odlišné, takže to doposud lepíme z vlastních zdrojů a omlouváme „osobitostí“ (smích).
Ako to je u vás s koncertami? Do akej miery si spokojný s frekvenciou hrania, koncertami, na ktoré vás pozývajú a odozvami publika?
My hrajeme v podstatě už několik let podobně. Zhruba 2x do měsíce, někdy je to o něco víc, někdy míň a tenhle model nám vyhovuje. Odezva publika se časem dost změnila, protože jsme začínali s materiálem složeným půl na půl ze starých skupin, takže si spousta lidí možná ani nevšimla, že od roku 2002 už sleduje trochu jinou kapelu (smích). Jak jsme ale postupem času nahradili staré kousky novými, tak se stejně proměnilo i publikum. Staří tahouni zmizeli a na nové čekáme (smích).
Naopak, ako vnímaš koncerty z pohľadu diváka? Oslovujú ťa vôbec začínajúce domáce projekty, s ktorými často zdieľate pódium?
Koncerty samozřejmě navštěvuji, ale už to není, co bývalo. V podstatě si vybírám jen ze zahraničních jmen, dorazí-li k nám něco mně blízkého a pustí-li mě doma (smích). Domácích, nedej bože začínajících, projektů si užiju právě na těch společných pódiích až až (smích).
Ak by si si mohol vybrať skupinu, ktorej by Cruel otváral koncert, ktorá by to bola?
S kýmkoliv. Ne vážně, tohle je mi úplně jedno...
Vaše plány do budúcnosti? Prognózy budúceho žánrového vývoja?
Plány jsou jednoduché - připravit dostatek materiálu pro druhé CD, za kterým si jako kapela budeme stát a dvojku v rozumném čase zrealizovat. Na hodnocení žánrového vývoje je ještě moc brzo, zatím máme v kupě pouze jednu jedinou novinku, ze které těžko usuzovat, jakým směrem se to celé dál zvrtne. Ale zůstat stát na místě bychom určitě nechtěli.
